Archiv rubriky: Vyjádření

Hradecká křižovatka Koruna získala prestižní titul Dopravní stavba roku

Hradecká křižovatka Koruna získala prestižní titul Dopravní stavba roku. Jedná se o další z investičních akcí města Hradce Králové, která se dočkala takto významného uznání. V minulých letech získaly ceny i další hradecké investice, například stavba lávky přes Orlici u zimního stadionu, rekonstrukce historického domu U Špuláků, rekonstrukce Bílé věže nebo přestavba továrny Vertex na Centrum celoživotního vzdělávání. Do užšího výběru stavby roku pak postoupila rekonstrukce sportovního areálu Bavlna a regenerace Benešovy třídy. Celý příspěvek

Pravda o odkupu hradecké cyklověže: město ušetřilo milion korun

Nemohu jinak než publikovat svou reakci na nepravdivé informace, které se objevily v článku MF Dnes ohledně odkupu cyklověže na Riegrově náměstí městem Hradec Králové. Přestože paní redaktorka měla k dispozici veškeré informace, v článku jsou občané města uváděni v omyl. Věřím, že se jedná pouze o chybu, nikoliv úmyslnou a nemorální honbu za senzací, která se ve skutečnosti nekoná. Celý příspěvek

Čí zájmy hájí Spolek KOS?

Spolek KOS (Kruh pro občanskou společnost) se v našem městě velmi angažuje, především při napadání nejrůznějších investičních záměrů města. Nejčastějšími nástroji spolku jsou kritika, odvolání, stížnosti a petice. Prostřednictvím svého předsedy, architekta Jana Čížka, spolek vystupuje jako samozvaný „strážce“ morálky a veřejného zájmu. Skutečnost je však poněkud jiná, jak dokládá i aktuální kauza s výstavbou ve Špindlerově Mlýně. Zde se sám předseda KOSu Čížek zachoval zcela jinak, než deklaruje v Hradci Králové. Bez ohledu na veřejný zájem se řídil starým českým příslovím „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Panu Čížkovi nezáleželo na tom, zdali jsou jím navržené stavby v rozporu s platným územním plánem, zdali další výstavbou dojde ke zhoršení životního prostředí v území, jež je součástí Krkonošského národního parku. Celý příspěvek

Význam železnice pro Hradec Králové

Výlet do historie

Dobré dopravní napojení je důležité pro každé město. V průběhu historie vznikala nejvýznamnější sídla na obchodních či poutních stezkách, ale i rozvoj těch menších byl zcela závislý na vzdálenosti od nebližší cesty. V 19. století, s nastupující průmyslovou revolucí, došlo k výrazným změnám v životech všech lidí. Hlavním nositelem těchto změn byla železnice. Města s vybudovaným železničním napojením zažila nebývalý rozvoj a stala se z nich významná hospodářská a správní centra. Rychlé a spolehlivé dopravní spojení umožnilo rozvoj v širším okolí měst, propojení předměstí a vzdálenějších sídel. Tato dopravní revoluce vedla ke vzniku moderních metropolí a současného způsobu života. S rostoucím počtem obyvatel, technickým pokrokem a specializací výroby se dobré dopravní napojení stalo ještě významnějším. Ve 20. století pak osobní automobily a autobusy vyplnily mezery mezi železničními koridory a umožnily vzniknout dopravním sítím tak, jak je známe dnes.

Přesto, že se v dnešní době přemisťujeme pomocí moderních dopravních prostředků, význam cest zůstává stejný. Města s dobrým napojením získávají předpoklady pro další rozvoj a kvalitní život jejich obyvatel, naopak města mimo hlavní dopravní trasy stagnují a mohou se potýkat s řadou problémů. Dobré silniční, železniční, případně letecké napojení na nadřazené dopravní sítě je v dnešním světě nezbytnou podmínkou rozvoje města.

Bahnkarte_CZ_1849

[separator style_type=“none“ top_margin=“0″ bottom_margin=“-20″ sep_color=““ icon=““ width=““ class=““ id=““]

Mapa evropské železniční sítě z roku 1849 (po kliknutí mapa ve velkém rozlišení)

[separator style_type=“none“ top_margin=“0″ bottom_margin=“30″ sep_color=““ icon=““ width=““ class=““ id=““]

Modernizace železniční trati HK-Pardubice

V České republice v posledních letech, po vzoru vyspělých států, dochází k významnějším investicím do železniční infrastruktury. V západní Evropě již před desítkami let pochopili, že úlohu železniční dopravy je třeba podpořit a investovat do ní. Uvědomili si, že je výhodné posilovat roli městské a příměstské železnice a budovat dálkové vysokorychlostní koridory. Tento způsob osobní i nákladní přepravy je rychlý a bezpečný. Železniční doprava má zároveň nižší dopady na životní prostředí, modernizované tratě a nové vlakové soupravy jsou méně hlučné a nabízí komfortní cestování i minimální vliv na život v blízkosti železnice. Projekt na modernizaci železniční trati Hradec Králové – Pardubice jde v souladu s tímto trendem.

Koridor pro zdvoukolejnění trati je vymezen v aktuálně platných dokumentech územního plánování na úrovni města, kraje i státu. S rozšířením železničního koridoru na Pardubice však bylo počítáno již v územních plánech města Hradec Králové v letech 1924 a 1926, tedy daleko předtím, než došlo k zástavbě Pražského Předměstí.

Význam projektu si vedení města velmi dobře uvědomuje. Modernizaci a zdvoukolejnění trati podporují zastupitelé města. Jedná se o jedinečnou příležitost, díky které může Hradec získat lepší napojení na národní i mezinárodní železniční koridory a tím zlepšit svou pozici v rámci České republiky. Existuje však i úzká zájmová skupina obyvatel, kteří jakýkoliv posun a rozvoj odmítají. Bohužel, zákony České republiky odpůrcům projektu dávají mnoho možností, jak stavbu ovlivnit či zdržet. Tito odpůrci nevidí život města v širších souvislostech, neuvědomují si možné důsledky svého počínání.

IMG_9858(1)

[separator style_type=“none“ top_margin=“0″ bottom_margin=“-20″ sep_color=““ icon=““ width=““ class=““ id=““]

Základní upravovací plán z roku 1926

[separator style_type=“none“ top_margin=“0″ bottom_margin=“30″ sep_color=““ icon=““ width=““ class=““ id=““]

Bez rozvoje to nejde

Město je nutné chápat jako organismus, jehož funkce je třeba řešit v souvislostech. Současná podoba Hradce Králové je výsledkem několika staletí postupného rozvoje. V minulosti hrálo významnou roli zrušení pevnosti a přivedení železnice, které umožnily rozšíření města i nové investice. Po první světové válce se díky skvělým architektům a urbanistům Hradec Králové změnil na Salon první republiky. Za minulého režimu došlo k výraznému nárůstu obyvatel. V době porevoluční se jako významná ukázala obnova veřejných prostor a funkcí města. Všechny fáze vývoje jsou velmi odlišné, avšak mají jedno společné – město se neustále mění tak, jak se mění potřeby jeho obyvatel a technologické možnosti společnosti.

Je velmi nebezpečné uvěřit tomu, že zakonzervování současného stavu by bylo přínosem. Naopak, pokud nebude ve městě docházet k investicím do nového bydlení, dopravní a jiné infrastruktury, nebudou vznikat pracovní příležitosti, bude postupně docházet ke snižování kvality života a Hradec Králové přijde o statut místa, kde se dobře žije.

DSC_2081

[separator style_type=“none“ top_margin=“0″ bottom_margin=“-20″ sep_color=““ icon=““ width=““ class=““ id=““]

Hlavní nádraží Hradec Králové

Muzeum východních Čech projde obnovou

Secesní budovu Muzea východních Čech čeká v příštích letech náročná rekonstrukce. V rámci dotačních titulů plánuje město Hradec Králové obnovu této významné památky, vystavěné na Eliščině nábřeží v letech 1909 až 1913. Stavebně-technický stav budovy již vyžaduje rozsáhlejší zásah. Celý příspěvek

Příprava nového fotbalového stadionu pokročila

Významným mezníkem v přípravě projektu nového fotbalového stadionu v Malšovicích je dnešní den, tedy 10. listopad. Právě dnes totiž město Hradec Králové podalo žádost o územní rozhodnutí, čímž se přípravy posouvají do další etapy. V roce 2015 rozhodli městští zastupitelé, že výstavbu nového fotbalového stadionu s kapacitou pro přibližně 9 500 sedících diváků bude město financovat samo. Celý příspěvek

Architektonicko-krajinářská soutěž o návrh pro mladé architekty – ROZÁRKA

Statutární město Hradec Králové vypsalo k 25. 7. 2016 soutěž pro mladé architekty. Předmětem soutěže je zpracování architektonicko-krajinářského návrhu řešení lokality Rozárka v Hradci Králové, a to při uchování přírodního charakteru středové části kopce, v kombinaci s návrhem využití území pro sportovně relaxační vyžití v návaznosti na plochu určenou pro funkci lesoparku. Celý příspěvek