Nejvyšší bod dominanty města – Bílé věže – se stane na čas předmětem zkoumání odborníků, kteří odhalí jeho tajemství. Stane se tak u příležitosti rekonstrukce, která započala vloni na podzim a potrvá zhruba do konce letošního roku. Věžní báň byla v roce 1929 poškozena větrnou smrští. Po opravě se od té doby do dnešních dnů opět tyčí ve výšce 72 metrů nad přilehlým náměstím a určuje tím suverénně nejvyšší bod středu města Hradec Králové.

„V příštím týdnu začne speciální jeřáb sundávat z Bílé věže hrotnice, hodinový cimbál, makovici a stěnýř krovu,“ popisuje blíže etapu, do které se aktuálně dostala rekonstrukce dominanty města v posledních dnech, Jan Falta, vedoucí odboru památkové péče královéhradeckého magistrátu. Makovici si pak do péče vezmou odborníci z Národního památkového ústavu v Jaroměři. „Pouzdro, které se uvnitř obvykle nalézá, může obsahovat historicky zajímavé a cenné údaje,“ prozrazuje Jan Falta. Pokud vše dobře půjde, sejme jeřáb historicky cenné části dominanty krátce před středečním polednem. „S hrotnicí, hodinovým cimbálem, stěnýřem krovu ale zejména s makovicí bude třeba zacházet velice opatrně, aby nedošlo k poškození,“ dodává.

Rekonstrukce Bílé věže úzce souvisí s celkovým řešením revitalizace historického centra Hradce Králové a navazuje na zde již uskutečněné projekty, jakými jsou například oprava hradeb, rekonstrukce teras pod kanovnickými domy či připravovaná rekonstrukce Velkého náměstí a severních teras. „Snahou města je zvýšit atraktivitu tohoto turistického cíle prostřednictvím plánované rekonstrukce, kterou věž prochází v těchto měsících, nepřinese jen částečnou vnější přeměnu, ale zahrne i nové interiérové řešení,“ vysvětluje některé z důvodů přikročení k rekonstrukci Jindřich Vedlich, náměstek primátora odpovědný za rozvoj města. Město na projekt rekonstrukce Bílé věže bude čerpat i peníze z Evropské unie. „Jsme v těchto dnech těsně před podpisem smlouvy o získání dotace z Regionálního operačního programu Severovýchod,“ říká Jozef Čižmár z odboru rozvoje města královéhradeckého magistrátu. „Bílou věž zrekonstruuje za více než 56 milionů korun sdružení firem BAK – Renoart. Uvnitř věže bude například opraveno schodiště. V útrobách se budou pohybovat i hodináři a stranou nezůstane ani obnova dřevěné zvonice zavěšení zvonu Augustin. Právě trámy nutné k opravě zvonové stolice bude na místě pod Bílou věží z přivezených kmenů opracovávat jeden z nejlepších tesařů, což bude určitě pro veřejnost zajímavé a v rámci České republiky unikátní,“ prozrazuje primátor Zdeněk Fink. První kmeny by na náměstí mohly být přivezeny v příštím týdnu. „Jako doplněk budou v Bílé věži speciální audiovizuální instalace pro návštěvníky, které nabídnou různé možnosti vytvoření pocitových scén pomocí světel, zobrazení a zvuku. Postupně budou připraveny různé varianty návštěvy věže ve škále od klasické prohlídky bez výrazných ukázek těchto technologií, přes naučné kompozice až po speciální umělecké scény,“ doplňuje Zdeněk Fink.

Proměna Bílé věže bude spočívat zejména v opravě krovu a v novém opláštění báně. Dojde zároveň k přístavbě vstupního objektu a k vestavbě schodiště včetně podest. Samozřejmostí projektu budou nové technické instalace, audiovizuální technika, scénická světla či mobiliář. Vše probíhá pod dohledem památkářů, archeologů i statiků.

Bílá věž je bezesporu nejvýraznější dominantou města, jejíž výstavba byla dokončena v roce 1589 a sloužila městu jako strážní a požární věž. Pojmenování Bílá věž je odvozeno od použitého stavebního kamene, který má světlou barvu. Je zde umístěn jeden ze tří největších zvonů v České republice. Zvon Augustin váží deset tun a měří dva metry. Při významných dnech se na něj stále zvoní. Zajímavostí věže jsou prohozené ručičky na ciferníku. Důvodem toho je z dostupných vysvětlení to, že v dřívějších dobách se na minuty tolik nehledělo a na velkou ručičku mohl kdokoliv dohlédnout třeba i z okolních polí.